Kulturně není v Česku slušné ptát se lidí na jejich věk, natož pak dam. Kurzy pro růst přicházejí s vylepšením: můžete se lidí zeptat na to, zda někdy platili papírovou pětikorunou. Ta byla v oběhu do roku 1972 a i když se tím přesný věk nedozvíme, získáváme významnou indicii. Pokud se tázaný nesetkal s papírovou pětkou, můžeme zkusit papírovou desítku. Tou bylo možné zaplatit do roku 1993. A tak dále: papírová dvacka končila v roce 2008, padesátka prošla změnou na minci o něco později – kolem roku 2010. V tomto období jsme se též definitivně rozloučili s haléři v kapsách a zůstaly pouze za desetinou čárkou v obchodech, na účtenkách a v bankovnictví, či jako artefakty v zapomenutých šuplících hospod, kde slouží jako žetony karbaníků. Jedny penízky se tedy proměnily v kov, jiné ve (vý)početní představu. Nyní přicházíme (zdroj: AI) s návrhem kovové stovky a hlavně s otázkou: proč se to děje?
Všechny výše popsané bankovky převedla centrální banka na kovové mince kvůli tomu, že hodnota v nich obsažená už nebyla hodna toho, aby byly papírové. Papírové bankovky jsou přece něčím, za co je možné si koupit alespoň oběd, anebo dvě kávy – toto už u stokoruny přestává platit. Kam vyprchala její hodnota, stejně jako dříve hodnota v padesátníku až do bodu, kdy se stal bezcenným? Tento jev je označován jako inflace a ta je společná všem penězům, jejichž nabídka není omezená. Inflaci podléhá dolar americký i australský, nevyhýbá se ani forintu a třeba turecká lira je v posledních letech jednou z nejrychleji hodnotově vyprchávajících měn. Turecko v roce 2005 dělilo všechny nominální hodnoty svých bankovek milionem. Co jeden rok stálo 6 000 000, druhý bylo za 6.
Se stále větším objemem peněz obklopujícím jejich jednotku – u nás jednu kovovou či elektronickou korunu – má tato stále více a více dvojčat. Tato dvojčata se narodí uvnitř bankovního systému, který zastřešuje takzvané elastické peníze, jelikož souhrnná zásoba liry či koruny opravdu je natahující, záleží jen na ochotě subjektů v hospodářství brát si úvěry, při kteréžto operaci vzniká nejvíce nových peněz. Souhrnný počet (po kliknutí na odkaz zmáčknout vlevo nahoře "graf" a sledovat "M1") českých korun (hotovosti a běžných vkladů) se za dvacet let zešestinásobil a i když chřadnutí hodnoty ve stovce ani z daleka nekopíruje toto tempo 1:1, je tento jev důvodem, proč se naši studenti zajímají o jiné formy peněz. Je férové uvést i devizové intervence prováděné ČNB mezi lety 2013–2017, kdy centrální banka tvořila nové české koruny a za ty nakupovala od českých bank eura, za která v dalším kroku pořizovala dolary, akcie, zlato či dluhopisy. Toto její počínání zodpovídá za 3 bil. korun z naší peněžní zásoby. ČNB nemá v tvorbě korun mez, proto nemá mez ani intenzita oslabení kurzu koruny, který tímto počínáním zapříčiňuje. K posílení kurzu, ke kterému docházelo v roce 2023, naopak centrální banka užila nástroje prodeje devizových rezerv tvořených dolary, eury, akciemi, MBS či dluhopisy. ČNB drží v cizích měnách okolo 20 % devizových rezerv, převážná část je v cenných papírech.
Současným cílem správy hodnoty české koruny ze strany České národní banky je znehodnocování peněžní jednotky tempem 2 % každoročně. V posledních 30 letech to vychází na více než 2 % a i kdyby to 2 % od nynějška byla, znamená to, že za 40–50 let, kdy ti z našich studentů, ze kterých se nestanou rentiéři brzy, budou zvažovat odchod do důchodu, bude již hodnota stovky opět méně než poloviční oproti dnešku. V té době tedy již budeme navrhovat dvou stovkovou minci. Případný přechod na euro sice změní jméno peněz, inflace s ním přetrvá – na výletech jsme si již povšimli, že drobnější eurocenty jsou spíše na přítěž, než na placení, a půjdou se tedy vbrzku podívat tam, kam šly haléře. Svět se hemží nápady na neelastické peníze a různé z nich usilují o pozornost našich studentů a ti se tedy s koncepty Bitcoinu, Litecoinu nebo Binance coinu seznamují. Na našem investičním kurzu se s těmito novinkami, které však mají solidní oporu v historii peněz i v peněžní teorii, můžete seznámit také. Srdečně zveme.
autor: redakce
